Výlet do Miami byl trochu spontánní, rozhodla jsem se 5 dní před odletem, koupila letenky a vyrazila. Mým hlavním plánem na spring break byl Cancun, před kterým bych se ale 5 dní nudila v Atlantě, tak jsem si řekla proč ne. Třeba už se sem nikdy nepodívám, v Miami jsem nikdy nebyla, není to daleko a je to Miami! I přestože mi spoustu lidí řeklo, že bylo z Miami zklamáno, rozhodla jsem se vyrazit na svůj malý soukromý trip.
Když někam vyrazím takhle sama nebo s někym, komu chůze taky nevadí tak se nejraději procházím a snažím se dané místo zažít jako místní. Chůze mi nevadí a nemám ráda takové ty klasiky - nasednout do vozítka, vystoupit na těch nejvíce profláklých místech, nafotit si to (se) a zase si odvézt zadek dál. Takže jsem si prošla Miami beach, další den jsem šla do downtownu, plány moc nevycházeli, jak jsem chtěla (nefunkční automat na pujčení kola, bus by mě popovezl jen kousek) a proto jsem někdy "omylem" nachodila kolem 20 km denně. :D I když už jsem někdy váhala jestli si nezavolat ubera, protože při přechodu z downtownu do Wynwoodu jsem se trochu bála, což je u mě už docela co říci. Procházela jsem ulicema, kde bylo totálně mrtvo, narazila jsem tam pouze na spící bezdomovce uprostřed ulice. Když jsem ale dorazila do Wynwoodu bylo mi trochu líto, že už nemám tolik času si ho projít víc - je krásnej. :) Je to místo, kde snad nenajdete jediný barák bez nějakého street artu, ale opravdu hezké graffitti, ne jak v u nás, kde se musí zvěčnit na veřejných prostorech kdejaký čmáral .... tyto street arty jsou dělané artisty a zaplacené městem, prý. I místní kluby vypadaly fakt dobře, trochu jsem litovala včerejšího večeru ztráveného v klubech na South Miami Beach, které pro mě byly trochu zklamáním a z jednoho jsem odcházela vytočená jak nikdy, když barmanka uslyšela přízvuk a využila toho. Já si objednala panáka vodky s tím, že ty vodky neznám a že chci nějakou neochucenou a k tomu jen redbull a barmanka bez velkýho zaváhání nalila ten nejdražší a přistál mi na baru panák za krásných 13 dolarů. No tak jsem ji k tomu neco zafrfňala, ale už bylo trošku pozdě brečet nad rozlitým mlékem panákem, tak jsem do sebe kopla svýho nejdražšího panáka v životě a příště budu chytřejší a budu se na správnýho čecháčka ptát všude na cenu. :D
Trochu jsem na začátku váhala na kolik dní jet - kdybych věděla, kam se dá všude s místníma cestovkama vycestovat - vyrazila bych asi na delší dobu. Hodně dlouho jsem váhala zda jet na výlet na Key west nebo Everglades, protože jsem měla čas už jen na jedno, kdybych před stejným rozhodnutím stála teď asi bych jela na Aligátory do Everglades. Key west mi doporučil každý koho jsem se zeptala a věřím, že to byl před hurikánem ráj na zemi. Městečko opravdu hezké, ale všemi vychvalované pláže si vzal bohužel hurikán sebou, zbylo tam pár malých pláží, ostatní jsou smetené a jedna větší je hrozně špinavá, takže se tam ani nikdo nekoupe.
Ale pláže v Miami byly úplně nádherné, jak můžete vidět dole na fotkách. Většinu času ale bohužel nebylo úplné vedro na koupání. Poslední den se udělalo hezky a ja blbka byla na pláži skoro celý den, no pak jsem to pěkně schytala hned po návratu do Atlanty - spálená s úpalem jsem ležela v posteli obložená studenejma ručníkama celej další den, kterej jsem měla původně na vybalení, vyprání a sbalení se na další dovču. A musím teda říct, že být sama doma, když je ti na omdlení a v šoku, kdy nevíš co dělat, se sprchuješ s telefonem v ruce s myšlenkou jestli si máš rychlou zavolat teď nebo až za chvilku není úplně top. Od té doby mám slušný respekt ze sluníčka a dávám si pozor na pitný režim, na pokrývku hlavy a dostatek opalovacího krému.
Co se týče ubytování v Miami, na to že jsem dělala rezervaci na poslední chvíli během spring breaku, myslím, že jsem sehnala úplně top lokalitu za super cenu. A proč jsem vlastně šla do hostelu? Za prvé jsem jela sama, takže to byla nejlevnější varianta. Všichni na mě vždycky koukají jak na blázna: "Jako proč cestuješ sama?" Za 1. spoustu lidí už v dané době mělo letenky na celý týden spring breaku a zbytek už buď v Miami byl nebo nemohl odjet tak brzo kvůli testům ve škole. Mně cestování alone problém nedělá. Určitě závisí na typu dovolený a na to na jak dlouho to má být, ale pokud se jedná o lokality, kde se jede opravdu vyloženě za turistikou, někdy jsem i ráději sama. Člověk si udělá svoje plány, vidí co chce vidět a nemusí se starat o zájmy ostatních. Možná to zní blbě, ale než abych jela na dovolenou s někým, kdo nesnáší chození, nejraději jen leží na plaži a chodí na párty, to pojedu raději sama. A hostel má v sobě to kouzlo, že když chceš společnost, vůbec není problém si nějakou sehnat. Což byl jeden z důvodů proč byl hostel jasná volba, přece jen Miami bez párty by nebyla Miami a na to je lepší mít nějakýho parťáka. A ano potkala jsem tam spoustu lidí, se kterýma jsem pak byla na pláži, šla na párty (v jednom z klubů jsem potkala kluka, který jede na prázdniny do Prahy a zná holku z mojí školy v Atlantě - svět je fakt malej :D) nebo se projížděla v kabrioletu po Ocean drivu - to byla dobrá spolubyldící z New Yorku :D. Jinak hostel jako takový byl podle mě ok, vždycky jsem si myslela, že hostel je to nejhnusnější ubytko co můžeš najít. Ale nikdy jsem neměla takovou zkušenost. Vždycky jsou to fakt čistý a hezký místa, navíc velmi často mají opravdu pestrý program - každý den x výletů a společných akcí - pool párty, výlet do downtownu. Každý si něco vybere. Tady by někomu mohlo vadit, že to byl fakt vyložene párty hostel, takže na recepci řvala hudba do 4 do rána a v pokoji to bylo furt hodně slyšet, jelikož jsme měli pokoj na stejném patře. Takže bez špuntů do uší ani ránu, ale tak na to už jsem byla vybavená. Možná pak napíšu článek i na různé zkušenosti s hostelama, protože si myslím, že spoustu lidí má mylnou představu o hostelech jako jsem měla i já než jsem první vyzkoušela.
 |
| Pláž v Miami byla nádherná !!!! |
